Stezka Českem se psem: zkušenosti z trasy
Dáváte před zahraniční dovolenou přednost poznávání české krajiny po vlastních? Právě pro vás vznikla unikátní Stezka Českem – unikátní dálková trasa, která vám pomůže poznat naši zemi trochu z jiné perspektivy. Často totiž vede místy, která nejsou tolik známá a turisticky exponovaná. Zároveň je super v tom, že ji můžete absolvovat po částech a jednoduše na jednotlivé trasy navazovat. Řada lidí volí jen jednotlivé úseky podle toho, kolik mají na túru času, jakou část mají dostupnou a které zajímavostí chtějí po cestě vidět. Trasa je dobře zmapovaná a zdokumentovaná, takže je ideální pro výpravy se psem.

Stezka Českem je nejdelší souvislá turistická trasa u nás. Tvoří ji dvě hlavní větve: severní a jižní, přičemž obě vedou podél státních hranic. Do severní trasy spadají třeba Lužické hory, Jizerky, Krkonoše, Jeseníky nebo Beskydy, jižní větev tvoří Šumava, Novohradské hory, Vysočina, Podyjí a Bílé Karpaty. V součtu obou tras pak můžete nachodit více než neuvěřitelných 2000 km s pestrou směsí horských hřebenů, hlubokých lesů, ale i romantických údolí a historických památek. To vám už dá slušnou představu o tom, jak to na Stezce vypadá, ale v naší smečce jsme se ji rozhodli otestovat na vlastní kůži. Naše kolegyně Péťa se vydala na cestu i se svojí smečkou a podělila se o svoje zkušenosti.
Proč padla volba zrovna na Stezku Českem?
Bylo to hlavně kvůli tomu, jak dobře je zmapovaná a člověk si už dopředu zjistí spoustu užitečných informací a zkušeností ostatních. Na jejich webu a sítích jsem našla třeba tipy na ubytování se psem, nebo kde se během cesty dobře najíst. Pro mě to bylo ideální, měli jsme chuť zkusit delší trasu, ale zároveň jsem neměla čas něco předem důkladně plánovat a vymýšlet. Bereme to navíc jako etapovou trasu, kterou si rozdělíme na celé léto a příště prostě navážeme tam, kde jsme teď skončili.

Kterou část trasy jste absolvovali?
Zvolili jsme severní větev a vyrazili jsme z Hřenska přes České Švýcarsko. Je krásně dostupná z Prahy a navíc to má být jedna z nejhezčích částí Stezky.
Připravovala jsi nějak sebe nebo psy na to, že půjdou tak dlouhou trasu?
Moji psi jsou aktivní sportovci, takže jsem si byla jistá, že kondičku na to mají dobrou. Jenže zároveň jsou dost malí a pro malé psy je velká vzdálenost o dost náročnější než pro velká plemena. Nikdy předtím jsme tak dlouhou trasu nešli a já jsem chtěla mít jistotu, že je nepřetáhnu. Je to něco jiného než jejich běžný trénink a naložit jim z ničeho nic 25 km denně, to mi zkrátka nepřišlo ideální. Poctivě jsme proto chodili delší okruhy už několik víkendů předem, abych si i já vyzkoušela, jak reagují a jak to společně zvládneme.
Zároveň jsem potřebovala svoji fenku naučit na psí batoh, který je zároveň postroj. Je skvělý pro budování kondice a vytrvalosti, ovšem je třeba, aby si pes zvykal postupně: nejdřív na samotný batoh a poté pomalu i na zátěž.
Jak jsi plánovala denní vzdálenosti a odpočinek? Podle čeho ses rozhodovala, jestli je pes na takovou dálku připravený?
Po tom, co jsme absolvovali několik výletů předem, se ukázalo, že jsou psi naprosto v pohodě a že je třeba vycházet hlavně z mých vlastních možností. Řekla jsem si, že denně nachodíme 25 kilometrů. Odpočinek nebylo potřeba nijak extra řešit dopředu. Tím, že své psy znám a únava se na nich nijak neprojevovala, bylo možné zastavit dle potřeby: třeba když byl někde hezký výhled nebo jsme se chtěli nasvačit. Během přestávek jsem Shelby sundávala batůžek a snažila jsem se oběma psům podat vodu. Druhý pes totiž moc nepije, tak jsem mu do vody přidala trochu Flowderu, který je lehoučký a nezabere žádné místo. Po skončení výletu jsem je vždy zkoukla, jestli se nechovají jinak než normálně, nejsou někde odření nebo nedávají najevo nepohodu. A to hlavní: po výkonu vždy následovala zasloužená večeře a pořádný kus odpočinku.

Na co by se měli zaměřit lidé, kteří o podobné cestě se psem teprve uvažují?
Určitě je potřeba, aby člověk dobře znal svého psa, jeho chování a limity. Nemůžeme upřednostnit svoji honbu za kilometry a výkonem, pokud náš pes není zvyklý na větší túry. Nárazové požadavky na výkon nedělají dobře ani nám lidem, natož psům, protože u nich to není tak dobře znát.
Klíčovým prvkem je ale i kvalitní dogtrekková výbava. I když máme doma špičkového atleta, může ho dřív postroj a z výletu si odnese akorát špatnou zkušenost a asociaci chůze=bolest. Já jsem radši vždycky připravená na všechno, takže s sebou tahám arzenál pomůcek na první pomoc: záchranný vak, psí botičky a třeba i obinadlo. Když už se něco stane, ať jsou následky co nejmenší.
Překvapilo vás během cesty něco, na co vás žádná příprava nedokázala připravit?
… jen to, že to hafani zvládli bez problému, nejvíc jsem trpěla já.
Jaké vybavení se podle tebe během cesty osvědčilo nejvíc?
Neumím si moc představit výlet bez sedáku. Je to o tolik pohodlnější, než nosit v ruce vodítko. Na některých místech nemůže být pes na volno a se sedákem máte alespoň volné ruce, které se hodí při překonávání překážek nebo nedejbože pádu. Super je i zmíněný batoh pro psy, ušetří místo v tom vašem a navíc ho pes může mít místo postroje.

Kde jste se ubytovali? Bylo těžké naplánovat nocleh tak, abys mohla vzít s sebou i psy?
Na trasu jsem vyrazila společně s mamkou a shodly jsme se, že spaní ve stanu necháme větším dobrodruhům. Chtěla jsem nám i psům napoprvé dopřát pořádný odpočinek, kterému se jim ve stanu nemusí dostát. V okolí vybrané trasy byla spousta možností i se psem, všechno jsem ale řešila dost dopředu, aby nás nic nepřekvapilo.
Pokud bys vyrážela znovu, třeba na jiný úsek, je něco, co bys udělala jinak?
Už mám v merku další úsek, na který se chystáme během léta. Do příště bych chtěla víc doladit jídlo pro nás dvounožce, protože psi měli všeho dost, ale sebe člověk během dne odbyde nějakou rozměklou tyčinkou z batohu a pak se nemůže dočkat večeře, kdy si dá konečně něco pořádného.
Které místo ti utkvělo v paměti nejvíce a proč?
Pravčická brána je naprosto kouzelná, ale ještě kouzelnější musí být v období, kdy se tam nehromadí tolik turistů, což je s malými psy dost nekomfortní. Mně ale nadchl celý ten pochod, protože vedl krásnou přírodou, kde jsme si všichni odpočinuli od města. Pokud o tom teprve přemýšlíte, můžeme vám Stezku doporučit všema tlapkama!
Karolína Cipro