Čištění zubů u psa – je vůbec potřeba?
Proč bychom měli psům čistit zuby? Není to zbytečná přecitlivělost, když jejich předci žádné kartáčky ani pasty neměli? Život dnešních psů se ale zásadně liší způsobem života, složením potravy a také tím, jak výrazně se změnila stavba těla i chrupu některých psích plemen.
Péče o psí chrup totiž není jen o hezky bílých zubech a nepřítomnosti zápachu z tlamy. Zubní plak, zubní kámen nebo zánět dásní mohou stejně jako u lidí způsobovat bolest a postupně přerůst v problém, který ovlivňuje celkové zdraví a vitalitu psa. Nezřídka se pak dostaneme k vleklým komplikacím, které nás doženou až na veterinu k náročným zákrokům. Přesto čištění zubů často podceňujeme. Jaké tedy máme možnosti v péči o psí chrup a dásně? Kdy sáhnout po kartáčku s pastou a čím se liší pasivní čištění zubů od toho aktivního?

Proč dnešní pes potřebuje čistit zuby?
Zatímco vlci a psovité šelmy při konzumaci kořisti trhají maso a šlachy od kostí, většina domácích psů dnes přijímá potravu, která je nějakým způsobem předem zpracována. I když krmíme barfem, většinou psovi nenadělíme do misky celou kýtu i s kostí. Rozhodně to nemyslíme tak, že je na dnešním způsobu krmení (ať už granulemi nebo právě barfem) něco špatně, ale tato strava zkrátka nemá takový mechanický účinek, který by psovi pomáhal odstraňovat zubní plak. Nejde tedy o přecitlivělost vůči domácím mazlíčkům, ale o respektování toho, že se jejich život zásadně proměnil i od doby, kdy byl pes hlídačem u boudy a na jeho dlouhodobé zdraví se tolik nehledělo.
Zásadní roli hraje také genetika a změny v anatomii jednotlivých plemen. Například krátkolebá plemena (mopsíci, buldočci) mají odlišnou stavbu lebky a jejich zuby se časem musely vtěsnat na malý prostor, což zhoršuje jejich přirozené samočištění a vytváří vhodné podmínky pro hromadění zubního plaku. Podobně jsou na tom malá a mini plemena, u nichž bohužel dochází k onemocnění či zhoršené kvalitě zubů velmi často.
Jak vznikají problémy se psím chrupem?
Hlavním zdrojem potíží u dentální hygieny je zubní plak. Bakterie a další látky neustále vytváří na zubech povlak – a pokud tento povlak zůstane na zubech delší dobu, postupně mineralizuje a vytvoří zubní kámen. Nahromaděný zubní plak může způsobit zánět dásní neboli gingivitidu, která se projevuje například zarudnutím, krvácením nebo otokem dásní. Přetrvávající zánět postupně přechází v parodontitidu, při níž dochází k poškozování tkání, které drží zuby na místě. V pokročilých případech se stává, že psovi zuby vypadnou.
Jak u psů problémy se zuby rozpoznat?
Mezi nejčastější varovné příznaky patří:
- zarudlé, oteklé nebo krvácející dásně
- žluté až hnědé nánosy zubního plaku
- nepříjemný zápach z tlamy
- pes nechce kousat – potravu nebo hračky
- nadměrné slinění
- otírání tlamy o předměty nebo její škrábání tlapkou
- změny chování, podrážděnost nebo snížená aktivita
Problémy se zuby mohou začínat nenápadně a nemusí být na první pohled rozpoznatelné. Pes nám o bolesti neřekne a některá plemena (zejm. pracovní) jsou známá tím, že na sobě nedají bolestivé podněty takřka znát. Jiní psi jsou zase natolik zafixovaní na potravu, že bolest ani nevnímají a krmí se bez znatelných potíží i při pokročilém onemocnění chrupu.
Kontrola zubů a dásní už dnes bývá součástí preventivní prohlídky u veterináře a dobrá zpráva je, že zubní plak a onemocnění dásní můžete rozpoznat i sami. Veterinární ošetření pak přichází na řadu ve chvíli, kdy už je na zubech tvrdý zubní kámen – ten totiž běžným čištěním neodstraníte, většinou je nutný odborný zásah v celkové anestezii. Abychom se takovým nepříjemnostem vyhnuli, je na místě pravidelná preventivní péče v podobě aktivního a pasivního čištění zubů.
Aktivní a pasivní čištění zubů u psa: jaký je mezi nimi rozdíl?
V rámci péče o psí chrup rozlišujeme dva přístupy – aktivní a pasivní. Aktivním čištěním myslíme cílené mechanické odstraňování plaku a bakterií pomocí pasty a zubního kartáčku (nebo jiných pomůcek tohoto typu). Pasivní čištění zubů probíhá ve chvíli, kdy pes kouše vhodné dentální pamlsky, hračky nebo pomůcky. Jakou metodu tedy zvolit? Ideálně obě současně a každý den, ale víme, že realita bývá občas časově náročnější než poučky. Ne vždy je v našich silách čistit psovi zuby každý den a někteří hafani navíc čištění zubů snášejí velmi špatně. Proto doporučujeme psovi pravidelně dopřávat minimálně pasivní čištění zubů a aktivní zapojit co nejvíce je to možné. Pojďme se tedy podívat na to, jakými způsoby můžeme oba přístupy praktikovat.
Kartáček jako základ dentální hygieny
Kartáček mechanickým pohybem štětin odstraňuje zubní plak dříve, než začne mineralizovat a měnit se v zubní kámen. Pro čištění je vhodné používat kartáček určený pro psy, případně jemný dětský kartáček s měkkými štětinami. Důležitá je především správná velikost, která umožní pohodlnou manipulaci v tlamě. V prodeji jsou také speciální kartáčky s různě tvarovanými hlavicemi nebo návleky na prst. Ty mohou usnadnit první seznamování s čištěním, i když klasický kartáček bývá při důkladném odstraňování plaku účinnější.
Zubní pasta musí být vždy určená pro psy. Lidské pasty nejsou vhodné, protože mohou obsahovat látky, které by při spolknutí mohly psovi uškodit, například xylitol nebo některé fluoridové sloučeniny. Psí pasty jsou uzpůsobené tomu, že je pes při čištění polyká. Často obsahují enzymatické složky, které pomáhají omezovat tvorbu zubního plaku, a bývají ochucené tak, aby byly pro psa atraktivní.
Jak naučit psa na zubní kartáček?
Ideální je začít s nácvikem už ve štěněcím věku, kdy si pes snáze zvyká na nové podněty a manipulaci. Ani u dospělého psa ale není pozdě. Důležité je postupovat pozvolna a spojovat čištění s pozitivní zkušeností.

Nejprve psa navykněte na doteky kolem tlamy a jemné nadzvedávání pysků. Jakmile tuto manipulaci bez problémů přijímá, můžete mu nabídnout malé množství psí zubní pasty k olíznutí a následně začít s krátkým čištěním několika zubů. Postupně prodlužujte dobu čištění, dokud nebude možné pohodlně vyčistit celý chrup. Zaměřte se především na vnější plochy zubů, zejména v oblasti zadních stoliček a špičáků, kde se plak často hromadí. Kartáček přikládejte jemně k linii dásní a čistěte krátkými, šetrnými pohyby. Není nutné psa nutit k násilnému otevírání tlamy, důležitější je pravidelnost a spolupráce. Při bolestivosti nebo krvácení dásní je vhodné nejprve nechat chrup vyšetřit veterinářem.
Pasivní čištění zubů
Při kousání vhodně tvarovaných pamlsků a pomůcek dochází k mechanickému kontaktu s povrchem zubů, který pomáhá odstraňovat část měkkého plaku. Kousání patří mezi přirozené psí potřeby, hafana uklidní, zabaví a zrelaxuje v rámci pozitivní aktivity, kterou má rád a sám ji vyhledává – zkrátka ji bere jako odměnu, na rozdíl od aktivního čištění kartáčkem.

Kousací hračky
Jednou z možností jsou speciální dentální hračky vyrobené z pružných a odolných materiálů. Jejich povrch může být opatřen výstupky nebo drážkami, které při žvýkání přicházejí do kontaktu se zuby a dásněmi a tím obrušují zubní plak. Při výběru je důležité zohlednit velikost psa, sílu jeho skusu a způsob, jakým hračky používá. Příliš tvrdé materiály mohou poškodit zubní sklovinu nebo způsobit zlomeninu zubu, zatímco příliš měkké a snadno rozkousatelné hračky představují riziko spolknutí jednotlivých částí. Vhodná hračka by měla být dostatečně pružná, odolná a přiměřeně velká. Její stav pravidelně kontrolujte a při výrazném poškození ji vyměňte.
Parůžky a klacky: ano, ale opatrně
Mezi oblíbené kousací pomůcky patří také jelení parůžky, speciální dřevěné špalíčky nebo dokonce kosti. Přestože mohou psovi poskytnout dlouhou zábavu, jejich použití má určitá rizika.
Největším problémem je tvrdost materiálu. Parůžky jsou super – obsahují fosfor, vápník, hořčík a další minerály, které jsou pro psa přínosné. Narozdíl od dřeva se neštěpí a jsou velmi odolné, ale na druhou stranu bývají natolik tvrdé, že při intenzivním kousání mohou způsobit prasknutí nebo zlomeninu zubu. Z tohoto důvodu nejsou parůžky ideální volbou zejména u štěňat, seniorů nebo psů s již oslabeným chrupem.
U přírodního dřeva zase hrozí odštěpování třísek, které mohou poranit dutinu ústní nebo trávicí trakt. Bezpečnější alternativou mohou být speciálně zpracované dřevěné žvýkací pomůcky určené pro psy, ani u nich však nelze riziko zcela vyloučit. Stejně tak není vhodné nahrazovat dentální hygienu okusováním tvrdých kostí. Zejména vařené a pečené kosti psům nikdy nedávejte, mohou se štěpit a způsobit vážná poranění. Ovšem ani syrové kosti nejsou bez rizika v podobě zlomenin zubů, zažívacích komplikací nebo bakteriální kontaminace.
Dentální a kousací pamlsky
Další pro psa pohodlnou a ceněnou alternativou jsou pamlsky, které spojují odměnu a péči o chrup. Může jít o speciálně tvarované dentální tyčinky nebo jakékoliv tvrdší pamlsky, které pes déle kouše. Ne všechny pamlsky označené jako “dentální” jsou však pro psa skutečně přínosem. Někteří výrobci totiž pod toto slovo schovávají výrobky, které mají ve složení větší podíl obilovin. Nedělejte proto kompromisy z hlediska kvality ve víře, že pamlsek psovi na zuby zázračně pomůže. Rozhodující je proto podíl masa, tuku, tvar a konzistence. Pamlsky by totiž měly odpovídat velikosti a žvýkacím schopnostem psa. Nezapomínejte ani na jejich energetickou hodnotu, protože i dentální pamlsky se započítávají do celkového denního příjmu krmiva.
Tvrdé kousací tyčinky
Jistou opatrnost vyžadují tvrdé, mléčné nebo himálajské tyčky. Přestože bývají praktické, nezapáchají a vydrží dlouhou dobu, mohou být pro některé psy příliš tvrdé. Pokud víte, že výchozí stav zubů vašeho psa není úplně ideální, volte raději měkčí variantu nebo psa bedlivě pozorujte, jestli mu nekrvácí dásně.
Pro psy bez stávajících problémů se zuby jsou ale tyto tyčinky skvělé: jsou odměnou, kterou pes postupně doluje, zabaví se u toho a ještě se uklidní, což můžete využít třeba při odchodových rituálech do práce. My jsme do nabídky zařadili dvě naše oblíbené tyčinky od Loype, které svým složením podporují i kvalitní stravování psa.

Tyčinka Chewiewave je plná hovězího kolagenu, který podporuje zdravé klouby, chrupavky, vazy a tkáně. Neobsahuje žádné obiloviny, tuk, cukr ani konzervanty či barviva. Během kousání postupně měkne a neštěpí se na ostré kousky, takže psa neporaní. Jen pozor na chlupáče, kteří by měli tendenci ji doslova vdechnout, takové mějte raději pod kontrolou. Tyčku by pes měl kousat postupně, a to nejen kvůli bezpečnosti, ale docílí se tak i většího efektu při mechanickém čištění zubů.
Chewiewoof je mléčná tyčinka himalájského typu. I přes svůj mléčný původ obsahuje jen minimum laktózy, ale uchovává si bohatý obsah vápníku. Obě tyčky nezapáchají a skvěle se používají v kombinaci s plnicími hračkami, čímž efekt čištění zubů ještě posílíte.
Kelpa: doplněk pro psí dentální péči z moře
Vedle mechanického čištění existují také doplňky stravy, které mohou přispívat k udržování zdravé dutiny ústní. Jedním z nich je mořská řasa kelpa, na jejíž účinnost v této oblasti se zaměřilo hned několik vědeckých studií, které doložily účinek této řasy na omezení samotného vzniku zubního plaku, pravděpodobně v souvislosti s působením látek obsažených v řase, které se po vstřebání dostávají prostřednictvím slin do dutiny ústní a ovlivňují podmínky pro tvorbu plaku. Přesně a průkazně to ještě nebylo potvrzeno, ale v rámci našeho týmu máme s kelpou skvělé zkušenosti, jen je na místě říct, že stávající plak neodstraní, spíše zabrání tvorbě nového.

Kelpa se zpravidla přidává přímo do krmiva, takže její podávání nevyžaduje žádnou další manipulaci s tlamou. Je však důležité dodržovat doporučené dávkování a vybírat přípravky s kontrolovaným obsahem jódu. U psů s onemocněním štítné žlázy je vhodné její podávání předem konzultovat s veterinářem.
Péče o chrup je investicí do zdraví psa
Celkové zdraví tlamy vašeho psa ovlivňuje mnohem více než jen vzhled zubů nebo svěžest dechu. Neléčené záněty dásní a parodontitida mohou způsobovat dlouhodobou bolest, zhoršovat příjem potravy a negativně ovlivňovat celkovou kondici. Chronický zánět navíc představuje zátěž pro celý organismus.
Péče o chrup nemusí být složitá ani časově náročná. Stačí ji postupně zařadit mezi běžné každodenní návyky, podobně jako péči o srst, drápky nebo dostatek pohybu. Právě pravidelnost a včasná prevence mají největší význam pro to, aby si pes udržel zdravé zuby a mohl bez bolesti přijímat potravu, hrát si i aktivně sportovat po celý život.
Šimon Cipro