Aktivity se štěnětem: 1. díl

Péče o nový čtyřnohý přírůstek není žádný med, své o tom ví každý, kdo se k tomu v nedávné době odhodlal. Názorů na výchovu štěňat je nepočítaně a vyznat se v nich je téměř nemožné. Ani my nemáme patent na jedinou správnou cestu, přesto se však pokusíme nastínit, co se nám osvědčilo při výchově vlastních členů smečky. 

Pokud vašemu hafanovi ještě nebylo 12 měsíců, na klasický canicrossový trénink si ještě musíte počkat, než dostatečně zesílí. Zatím ale můžete trénovat to, co vám usnadní pozdější trénink, ale hlavně váš každodenní život. Naučte ho zatím, že kromě pelíšku existuje venkovní svět a stojí za to jej objevovat. Že procházky a hry jsou bezva, ale je potřeba je střídat s pořádnou dávkou odpočinku, a to hlavně po jídle. A že ne všechno se musí lovit a ne každý další čtyřnožec je kamarád/syčák (nehodící se škrtněte dle povahy vašeho psa). 

Vítej doma!

V prvních měsících se hafan seznamuje s celým světem – a tedy i s vámi a s vaší domácností. A může být ze všeho vystrašený, proto se nám hned zpočátku osvědčilo zvykat štěně na klec nebo na boudu. V tomto věku pes vnímá, že je to jeho místo, kam se může schovat, když se mu něco nelíbí (například vaše návštěva nebo vysavač). Do klece mu nikdo nemůže, je to jeho prostor, kde může v klidu odpočívat. Vám se naopak vyplatí štěně učit, aby šlo do klece na povel, protože mezitím můžete třeba vytřít, přesázet kytky nebo prostě dělat cokoliv, co psí asistenci zrovna nevyžaduje. 

Pokud se pes naučí na boudu či klec, můžete si z toho vytvořit odchodový rituál, když odcházíte do práce. Dejte mu do klece oblíbenou hračku. Takovou, kterou může okusovat a tím se i uklidňovat. Nebo mu dejte plnicí hračku s nějakou dobrotou, tu se bude snažit vydolovat, čímž se také uklidní, na vaši nepřítomnost (alespoň na chvíli) zapomene a v ideálním případě následně usne.

Trénujte přivolání 

Objevování venkovního světa zní jako super zábava, ale i jako příležitost, jak trénovat přivolání hned od malička. Na stopovačce štěněti poskytnete dostatek prostoru pro samostatnost, ale zároveň ho budete mít neustále pod kontrolou. Hlavně ze začátku bude přivolání vyžadovat velkou dávku motivace, třeba v podobě hračky nebo pamlsků. Nejenže spolu tak vybudujete vzájemný vztah, ale učíte psa soustředit se na vás. Stopovačku doporučujeme připínat spíš na postroj než na obojek, aby si pes neporanil krční svalstvo. A malé psisko tak zároveň získá i první zkušenosti postrojem – s  chůzí, ale i s nasazováním a sundáváním.

Socializace se čtyřnožci

Spoustu problémů a vypjatých situací vám ušetří, když svého malého hafana začnete socializovat od útlého věku, třeba klidně hned od 3-4 měsíců. Pomůže mu potkávání jiných psů na ulici, ale pokud máte možnost ho seznámit s jinými psy, které dobře znáte a víte, že štěněti neublíží, směle do toho. Nemáme tím na mysli, že si spolu musí hned hrát a z nadšení se olizovat, naopak i neutrální či žádná reakce na přítomnost jiného psa je u štěněte přínosná. Zkrátka by se štěně mělo naučit, že setkání s cizím psem nekončí konfliktem. A pokud nějaká konfliktní situace nastane a štěně nebude reagovat dobře, dál s ním pracujte a nevzdávejte to hned po prvních nezdarech, jinak by si mohlo odnést negativní zkušenost a strach z kontaktu z jinými psy do budoucna, což se v dospělosti odbourává hůře. 

Trénink dělá mistry

I když bude pes netečný a s ostatními se zkrátka “nebude bavit”, je to v pořádku, ne každý hafan je společenský. Výhrou pro vás může být to, že nebude nadšeně vítat každého cizího hafana, který by mohl být třeba agresivní. Dost často se stává, že pes své chování vůči ostatním čtyřnožcům v průběhu dospívání mění (jistě znáte označení psí puberta) a ze dne na den je z něj tvrdohlavý mezek. I když budete mít nervy na pochodu, na socializaci nezapomínejte, zkuste se domluvit (třeba i online) s ostatními pejskaři, kteří řeší podobný problém. Máte-li mezi kamarády majitele i dalších zvířat, poproste je, zda byste je mohli seznámit s vaším štěnětem. Není na škodu si nacvičit setkání s kočkou, hlodavcem, plazem nebo ovcí či slepicemi. Když pak k takovému setkání dojde náhodou na procházce, budete lépe připraveni na to, jak pes zareaguje.

Seznamování s dvounožci

Socializace se však netýká jen dalších psů a zvířat. Jestli se chystáte z hafana vychovat budoucího závodníka, je potřeba ho naučit zvládat i interakce s lidmi. Třeba na canicrossových závodech se potkáte nejen se spoustou psů, ale kolikrát i davy lidí. Tak na ně vyražte jako diváci, je to super příležitost si budoucí sportovní kariéru natrénovat předem. Samostatnou kapitolou je pak seznamování s dětmi – a zde je na místě velká obezřetnost, protože dětské nadšení je mnohdy na malého psa příliš. Pes se pak může začít bát nebo se v horším případě bránit agresí, proto hlídejte hlavně dítě, aby k psovi přistupovalo lehce, bez tahání chlupů, uší či ocasu. I když do budoucna neplánujete, že by se měl hafan s dětmi pravidelně potkávat, raději tuto část socializace nevynechávejte. Mnoho cizích dětí se k psům vrhá, aniž by čekali na povolení a je opravdu důležité, aby pes v takovém případě nereagoval agresivně, ačkoliv chyba není na jeho straně.

Zní to jako spousta práce. Pro psa, ale většina bude spíš na vás. Stejně jako váš pes objevuje svět, objevujte i vy svého psa. Pozorně sledujte, jak váš čtyřnožec v různých situacích reaguje, co nemá rád a kde by mohl být agresivní. Můžeme vám říct, že každý pejskař byl někdy v situaci, kdy zpochybňoval, zda se zrovna on k výchově psa hodí, protože hafan zrovna ztropil nějakou nepříjemnost. Ovšem právě na takových situacích se nejlépe naučíme pozorovat svého psa včetně drobných detailů a odchylek v chování, které nám příště pomohou, abychom se nepříjemné chvíli vyvarovali včas.